1Kr 17, 8-16 Žd 9, 23-28 ev. Mk 12, 38-44 B+S, patrně žádný jiný z návštěvníků chrámu před tím ani potom, kteří věnovali ze svých finančních prostředků na duchovní potřeby, neproslul větší známostí, nežli bezejmenná chudá vdova z nádvoří žen jeruzalémského chrámu, která věnovala dvě nepatrné mince.

Dt 6,1-9 Žd 9,11-15 ev. Mk 12,35-37 B+S, málokterá doba si nezakládala na titulech. Kolik úsilí už lidé věnovali a věnují tomu, aby své jméno mohli titulem předznačit, případně dopovědět.

Iz 53,4-11 Žd 5, 1-10 ev. Mk 10, 35-45 B+S, apoštolům jako nejbližším spolupracovníkům, současníkům a žákům Ježíšovým přiřadila biblická tradice ovlivněná zkušeností rozrůstající se křesťanské pospolitosti po Ježíšově smrti čestný titul „sloupy církve“.

Iz 25, 6-9 Zj 21, 1-8 ev. Jn 11,32-44 B+S, od doby, kdy se křesťané scházeli k bohoslužbám v podzemí římských katakomb, se datuje tradice pohřbívat zemřelé v místech, kde se schází živá církev.

Př 9,1-6 Ef 5,8-20 ev. Jn 6,51-58 B+S, mezi moudrostí a bláznovstvím může být někdy velice nezřetelná hranice. Kolik geniálních postav lidské historie bylo považováno svými současníky za blázny a kolik skutečně moudrých lidí vzbuzovalo mezi svými vrstevníky pocity, že blázní?

1Kr 19,3-9a Ef 4, 22-5,2 ev. Jn 6,37-52 B+S, ve známém obrazu Ježíš sám sebe připodobňuje ke chlebu, který sestoupil z nebe. Ježíš však jde ve svém příměru ještě dál: chlebem má na mysli své vlastní tělo obětované za život světa. Ježíš hovoří o tom, že jeho tělo se musí rozlámat, zničit, vydat proto, aby [...]

Ez 17, 22-24 2K 5, 6-11 ev. Mk 4, 26-34 B+S, se setbou obilných zrn do úrodných brázd polí jsem žádnou zkušenost neučinil. Marně v paměti pátrám, zda-li jsem někdy v životě zasíval stejným způsobem, jaký Ježíš popisuje ve svém podobenství o zasetém semenu.

Iz 2, 17-18 1J 5, 9-15 ev. Jn 17, 6-19 B+S, podle tradice všech evangelií se Ježíš vpředvečer své smrti modlil. Modlitbu v Getsemanské zahradě zmiňují první tři evangelisté a dokonce z ní i vybrané úseky ve svých evangeliích zachycují.

Ez 34, 11-12 1J 3, 16-24 ev. Jn 10, 1-18 B+S, Ježíšovo slovo o dobrém pastýři z desáté kapitoly Janova evangelia bývá označováno za symbolickou řeč.

Ex 3, 13-15 1J 3, 1-7 ev. Mk 16, 9-20 B+S, závěr Markova evangelia, ve kterém se popisuje cesta žen ke Kristovu hrobu, od kterého tyto ženy odcházejí s hrůzou, úžasem a bázní, která jejich ústa zavírá, by byl až příliš otevřeným koncem.