Kázání 23.1.2022 – Netruchlete a neplačte

Neh 8, 1-3.5-6.8-10
1K 12, 13-31a
ev. Lk 4, 14-21

V jakém stavu máte svou Bibli? Je ohmataná s otrhanými stránkami, ve vazbě, která už sotva drží pohromadě? Máte v ní podtrhané některé části? Vybaví se vám, kde nejspíš právě teď leží? Jaký je její příběh, kdo vám ji dal, kde jste k ní přišli, jak dlouho ji máte a kde všude s vámi byla? A je vůbec taková kniha ve vaší domácnosti? Já jsem ke své Bibli přišel 1. prosince 1991, dostal jsem ji s věnováním ke křtu, dnes je z toho věnování jenom část, protože stránku, kde bylo napsáno, se nepodařilo uchovat celistvou, nevím už, co a kdo bylo příčinou toho, že ze stránky zůstala jen část. Také jsem vypozoroval, že akomodace oka po pětačtyřicítce už není, co za mlada a velikost písma, kterou jsem dřív zvládal s přehledem, bych dnes potřeboval zvětšit podobně, jako to dělám na monitorech a displejích. Stárnu společně se svojí Biblí. Nastupují generace, už jsou mezi námi, které nosí Bibli u sebe v podobě mobilních aplikací. Opotřebení, na které jsem byl zvyklý já, v takovém případě nehrozí, jako problematické se může jevit dobíjení baterie, či porucha přístroje. Obraz rodinných či osobních Biblí, takovou, kterou si ještě já pamatuji u svých prarodičů, však nejspíš nenávratně mizí. V žádném případě nechci, aby má řeč působila jako lamentace nad tím, jak to staré a dobré je pryč, a že znakem správné biblicky pochopené víry je ohmataný svazek Šestidílky, ekum překladu či Jednavacítky – písmáci těm zkratkám rozumí, ostatní si mohou dohledat, anebo zůstat v pocitu, že neví, o čem je řeč. Ta otázka z úvodu ani tak necílila na formu, či na to, co je a není správné, ale k přemýšlení, jakou roli v naší víře má Bible, a pokud má, tak jakou? K tomu mě přivedla úvodní pasáž z Nehemjáše, která popisuje zajímavou epizodu z dějin poexilního židovstva, které se vrací do země předků a znovu nachází vztah k psané podobě Mojžíšova zákona. Vlastně se jedná o takovou mimořádnou co do způsobu – biblickou hodinu. Pospolitost se shromažďuje v rozvalinách Jeruzaléma, slova se ujímá Ezdráš a čte z knihy Mojžíšova zákona přibližně šest hodin: mužům, ženám, jistě i dětem, všem, kteří byli schopni rozumět. Zajímavý poznatek: četlo se po oddílech s následným výkladem, aby lid pochopil, o čem zapsané slovo je. Nápadně to připomíná způsob, jak se v církvi Bible po staletí používá. Výsada sáhnout po své Bibli a možnost kdykoliv se do ní začíst, přichází až s novověkem. Jejím předpokladem byla vzrůstající gramotnost obyvatelstva a cenová dostupnost knihtisku. Až do té doby byli lidé ve vztahu k Bibli odkázáni v podstatě na stejný způsob, který je popsán u Nehemjáše: jeden přednáší, čte, vykládá a druhý naslouchá. Někdo od těch dob postoupil dál, ty poznáte podle již řečených ohmataných Biblí po kapsách či domácích knihovnách anebo podle aplikací ke čtení Bible v mobilních zařízeních, jiný ale těchto možností nevyužívá a spokojí se s tím, slyšet biblická slova z úst druhého člověka, zpravidla tváří v tvář při bohoslužbě, v kázání, ve sledování Svátečního slova v televizi či jinak. Veliká je také skupina těch, jak jsem odpozoroval z pera jednoho ze současných publicistů, který se vyjádřil ve smyslu, že nemá potřebu organizovat svůj život na základě písemných výpovědí kultur a společností vzdálených od nás mnoho tisíc let. Proto si kladu otázku, pod dojmem slyšeného čtení o Mužích „velikého shromáždění“ Ezdráše a Nehemjáše, jak to máme s Biblí my? Je to pro nás rutina, povinnost, otrava, radost, lhostejnost? O židovství, křesťanství a islámu se hovoří jako o náboženství Knihy. Vázanost na písemný projev je jistým protipólem k jiným náboženským projevům, jakými jsou modlitba, nebo účast na kultu, zároveň se jedná o významný komunikační kanál, pokud z komunikace pro svou nevíru vyřadíme Boha, tak přinejmenším s desítkami a stovkami generací, které tu byly před námi a k napsanému slovu se vztahovaly svými životy. Když budu hovořit sám za sebe, potom já Bibli rozumím, jako jednomu ze způsobů, jak Bůh vstupuje do mého života. Ty způsoby jsou rozmanité, a že Bůh k tomu používá knížku, je pro mě dokladem takové rozmanitosti. Podobnou rozmanitostí je večeře. Ježíš podává chleba a víno, aby se rozloučil se svými učedníky, a z aktu obyčejného jezení se stává znamení zvláštní Boží přítomnosti, které se tisíce let znovu a znovu opakuje – pokaždé v lámání chleba a pití z kalicha. Další rozmanitostí, ve které Bůh obyčejné povyšuje na neobyčejné je narození dítěte. Řeknete si, co je na narození neobyčejného? Jistě, je to zázrak zrození, ale na to jsme zvyklí, ale jenom v Ježíši se narodil samotný Bůh! Knížka, jídlo, dítě, a mohl bych pokračovat dál a dál. Bůh má schopnost cokoliv profánního, běžného, obyčejného, povýšit na posvátné. Je tisíce jídel, ale jenom v jednom jediném se ve své víře potkávám s Bohem, je tisíce knih, ale jenom v té jediné se ve víře potkávám s Bohem, a je tisíce lidí, ale jenom v jednom jediném člověku Ježíši se potkávám s Bohem tváří v tvář. Evangelium dnešní neděle popisuje Ježíšův vztah k Písmu. Ježíš přichází do synagogy a po židovském způsobu je mu svěřeno čtení z proroka Izajáše. Ježíš je gramotný a čte. Má zdravé nohy, nic ho nebolí, tak jde do shromáždění. Je poslušný, bere na sebe úlohy, ke kterým ho někdy jiný pověřil. Co věc, to inspirace pro nás: je neděle? Jdu do kostela. Mám Bibli? Tak ji otevřu a začtu se do ní. Někdo mě o něco žádá? Snažím se mu vyhovět – a zároveň, ve všech činnostech je dělám s vědomím, že se pohybuji v souřadnicích Bohem mi vytyčených. Že nic z toho není samozřejmé, a že nic není tak obyčejné a běžné, aby to Bůh nemohl použít a proměnit. A ještě jeden důležitý poznatek: Bůh nemá zálibu v truchlení: Netruchlete a neplačte, říká Ezdráš, znalec zákona, když vidí strnulé tváře a slzy na tvářích posluchačů: „Radujte se, jděte, jezte tučná jídla, pijte sladké nápoje a posílejte dárky, protože máte důvod k radosti – Bůh je s vámi, netrapte se, radost z Hospodina bude vaší záštitou!“

 

Amen

 

 

Kázání o III. neděli po Zjevení Páně v neděli 23. ledna 2022
v Husově svoru ve Vršovicích

 

Můžete sledovat všechny komentáře k tomuto článku prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.

Komentáře nejsou povoleny.