Vršovická výzva

Dáno v lednu roku Boží milosti 2004 na vědomí členům Církve československé husitské

Církve československé husitské Moskevská 34

Rada starších Náboženské obce CČSH v Praze 10 – Vršovicích tímto Ústřední radu CČSH na základě čl. 5, odst. c Ústavy z roku 2002 a následně přijatého Organizačního řádu ve znění novelizace ze 7.12.2002 § 21 bod 4 žádá o

urychlené svolání mimořádného zasedání VIII. sněmu za účelem konsolidace současného stavu Církve československé husitské.

První krok k nápravě této situace, která je ve stále větší – za často bulvární míře medializována jak ze strany církevních, tak světských subjektů, nespatřujeme v sílících snahách o odvolání některých církevních představitelů, nýbrž v pokání – upřímném vyznání osobních hříchů a vin a následném smíření. V této souvislosti připomínáme slova jedné z liturgických modliteb před přijetím svátosti večeře Páně, tak, jak podle Bohoslužebné knihy zaznívají v celé řadě našich sborů: „Očisti nás od všeho, čím bychom poskvrnili tvůj svatý stůl a dej, ať nám není zatěžko podat ruku na usmířenou.“ Duchovní i laici, kteří tato slova deklamují bez toho, že by se s nimi vnitřně ztotožnili, by neměli zastávat odpovědná a řídící místa v celku církve ani v některé z jejích diecézí, ale nechť zůstane na Božím uvážení a jejich vlastním vnitřním rozhodnutí, zda-li v úřadech, které jim církev v důvěře a s očekáváním svědomité služby svěřila, i nadále zůstanou. Tato retrospekce nechť je vedena s ohledem na celek církve, která ustavičnými spory jednotlivých zájmových skupin nevýslovně trpí. Je nejvýš na čase odhlédnout od osobních sporů a antipatií, lidské, teologické a jiné hašteřivosti a začít církev jako celek směřovat k věrnějšímu plnění poslání, ke kterému si jí, jak věříme, povolal Bůh. Chceme být ujištěni i o tom, že naše církev má nadále mezi svými služebníky lidi, kteří jí povedou na bezpečnou hlubinu křesťanské víry, nikoliv na úskalí osobních ambicí, politikaření, podbízení se světu, v posledku však k zániku a zmaru.

My, věřící Církve československé husitské, jsme ve stále větší míře bolestně zraňováni nejrůznějšími zprávami o poměrech panujících v důležitých částech církve, které jenom nahrávají destabilizaci našeho společenství a dokonce v některých ohledech přispívají k postupné atomizaci celku Církve československé husitské a snad i snahám o schizma. Za současné situace se nám jeví jako nezbytné přestat na čas na řádných i mimořádných církevních grémiích jednat o řádech, ale začít mluvit o konkrétních neřádech (mnohde s lidskou tváří) a o tom, jak se s nimi vypořádat. A nemá-li zůstat jenom u mluvnického jazyka lámání, musíme ke svým slovům přidat víc.

Věříme, že náš hlas bude vyslyšen a církvi se dostane reálné naděje na ukončení současných sporů, které s Duchem Kristovým, tak, jak je dosvědčen v Písmu a v dobrých tradicích obecné církve stejně jako našeho národa i novodobé husitské církve, nemají nic společného.

David Frýdl – farář Husova sboru a Miroslav Svoboda – předseda Rady starších NO CČSH v Praze 10 – Vršovicích.

Znění této „výzvy“ bylo formulováno na základě několikahodinového jednání Rady starších v Náboženské obci CČSH v Praze 10 – Vršovicích o situaci v současné církvi. Na tomto místě církve, bolestně poznamenaném sledem událostí, na jejichž počátku bylo kněžské a biskupské svěcení dvou kněží vršovického Husova sboru v Portugalské episkopální církvi, si nyní možná víc nežli jinde uvědomujeme, co to je strach o celistvost, dobrou pověst i další směřování Církve československé husitské. Pokud se ztotožňujete se zněním výše uvedené výzvy, připojte k ní svůj podpis a společně s námi apelujte na Ústřední radu CČSH.

Můžete sledovat všechny komentáře k tomuto článku prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.

Komentáře nejsou povoleny.