Knihovna Husova sboru
Základem Knihovny Husova sboru ve Vršovicích se stal knižní fond bývalé Knihovny Rady starších místní náboženské obce. Tento fond tvořily knihy a periodika zčásti duchovního rázu, významný podíl v něm však měly také publikace beletristické. Knihovna byla kompletována od 30. let dvacátého století a měla sloužit především členům Husova sboru ve Vršovicích. Z beletristických děl měl v knihovně významné zastoupení např. Alois Jirásek, ale také jiní populární čeští spisovatelé přelomu 19. a 20. století, kteří psali historizující literaturu. V teologické sekci se objevovala především díla z provenience Československé církve, v pozdějších letech také některá pojednání z Církve českobratrské evangelické. Pohyb teologického myšlení 20. století v jeho komplexní evropské a světové podobě knihovna ve svých přírůstcích z objektivních příčin až na několik výjimek nemohla sledovat. Ani co se týče teologického snažení Církve československé husitské nebyly v knihovně zastoupeni její autoři v ucelených řadách svých děl. Velkým nedostatkem původního knižního fondu byla například absence děl z raného období CČSH případně jejích předdějin v prostředí české katolické moderny. Jiní teologové s výjimkou zmíněných dvou denominacích byli zastoupeni pouze sporadicky. Systém evidence knih a jejich uložení procházel v průběhu let značnými proměnami při kterých se ne vždy podařilo uchovat knihovnu v její komplexní podobě při zachování standardní katalogizace. Do roku 2002 sice proběhlo kompletní převedení důležitých údajů o knižním fondu do elektronické podoby, knihovna však nebyla žádným způsobem revidována a jejím největším nedostatkem vedle nevhodného uložení knih v mnoha různých skříních, bylo to, že chybělo jakékoliv tematické, či autorské řazení. Knihovna rady starších v původní podobě obsahovala přes tři tisíce svazků z nichž mnohé byly v knihovně duplicitně, beletristický fond navíc obsahoval populární „prvorepublikové“ čtivo nízké umělecké či duchovní hodnoty. Důkladnou revizí byl tento fond umenšen o přibližně tisíc výtisků a znovu systematizován. Navíc po roce 2002 byla znovu zahájena akvizice v současnosti vydávaných významných titulů v žánru duchovní literatury napříč širokým ekumenickým spektrem. V prostorách kůru Husova sboru byl v roce 2005 dokončen nový úložný systém, který kapacitně pojmul veškeré dosavadní knihy a periodika a umožňuje další doplňování knižního fondu. Důkladná rekonstrukce podoby knižního fondu vedla k jeho rozdělení do čtyř základních řad podle typu na:
- beletrii
- poezii
- odbornou literaturu
- periodika
Beletristický fond obsahuje přibližně 250 titulů převážně s duchovním podtextem, český historický román je zde zastoupen autory jako Alois Jirásek (kompletní dílo), Václav Beneš Třebízský (převážná část jeho díla) a Josef Svátek (vybraná díla). Poezie především českých básníků čítá 60 titulů.
Nejrozsáhlejším knižním fondem je odborná literatura teologická. Čítá téměř 1.500 svazků z nejrůznějších teologických disciplin. Abecedně uvádím členění tohoto fondu:
- bible
- biblistika
- CČSH
- církevní dějiny
- církevní otcové CČSH (Farský, Kovář, Kaňák, Procházka, Hník, Trtík, Mánek, Rutrle, Spisar)
- duchovní život
- filosofie
- Hus Jan
- jazyky a jazykové učebnice, slovníky
- katolická církev
- Komenský J.A.
- literatura pro práci s dětmi
- liturgika
- modlitby
- obecné dějiny
- religionistika
- sociální vztahy
- teologie obecně
- TGM
- výkladová literatura
Přidruženě se k tomuto fondu dále řadí:
- encyklopedie
- pohádky
- různé
- vyprávění pro děti
Posledním typovým oddílem jsou periodika. Jsou zde zahrnuty církevní časopisy Český zápas (téměř ucelená řada od roku 1949 do současnosti), Teologická (dříve Náboženská) revue (kompletní řada od roku 1929 do současnosti), Kostnické jiskry (vybrané ročníky od roku 1952 do roku 1976), kalendáře Blahoslav (od roku 1923 do 1948 výběr ročníků; kompletní řada od roku 1948 do současnosti), časopis Vršovický Hlasatel – kompletní řada, Křesťanská revue (vybrané ročníky 1933-1975).
Nejstarší datovaný tisk v knihovně je z roku 1847 a jedná se o hebrejsko-německou knihu duchovních textů na každý den. Z 19. století je celkem 19 titulů. Do roku 1920 je v knihovně 95 titulů.
Dílo Jana Husa je zastoupeno převážnou většinou jeho textů, vzácné jsou jeho Sebrané spisy I – VI. vydané nakladatelem Josefem Rudolfem Vilímkem na počátku 20. století. Nejobsáhlejšími fondy jsou biblistika, výkladová literatura, církevní dějiny, obecné dějiny. Většina fondů je soustavně doplňována o nové tituly. V současné době čítá Knihovna Husova sboru přes 2000 svazků. Knihovna Husova sboru je primárně knihovnou teologickou s převažujícím druhem reformační duchovní literatury. Zvláštní zřetel klade na dějinný a duchovní vývoj Církve československé husitské. Je určena širokému okruhu veřejnosti se zájmem o výše uvedená témata, především z řad členů křesťanských církví, studentů teologie, kněží, kazatelů a dalších, které zajímá fenomén křesťanství v jeho dějinných a konfesních proměnách. Historikům a badatelům z Církve československé husitské poskytuje dostatek materiálu ke studiu jejího vývoje od počátků až do současnosti.
Návštěvníci knihovny mají k dispozici její kompletní databázi s podrobnou katalogizací veškerých uložených knih, počítačové vybavení s tiskárnou a skenerem a stálým přístupem do sítě internet. Standardní doba výpůjčky je jeden měsíc.
David Frýdl
Komentáře nejsou povoleny.