Hospodaření v náboženských obcích je normativně vymezeno Hospodářským řádem. Jeho aktuální platné znění je z 8. a 9. října 2004 ve verzi schválené Církevním zastupitelstvem jako prováděcí předpis k Ústavě Církve československé husitské. Ve své podobě je závazným právním dokumentem, v jehož intencích by měla hospodařit každá náboženská obec v církvi.

Milan Paumer – člen odbojové skupiny bratří Mašínů, přijel na pozvání faráře Davida Frýdla 14. března do Husova sboru ve Vršovicích, aby účastníkům cyklu „komponovaných večerů“, které se v tomto sboru pravidelně konají, vyprávěl svůj životní příběh.

Milý bratře, děkuji za Váš dopis, ze kterého ke mně promlouvá nejenom Vaše obava o církev, ale zároveň poznávám, že máte tuto církev skutečně rád. Co říci k uvedeným skutečnostem? Jak správně postihujete, jedná se o závažné věci, které nás, kteří Církev československou husitskou považujeme za svůj duchovní domov hluboce zarmucují a naplňují oprávněnými obavami [...]

Nehájíme přednostně bratra patriarchu Dr. J. Schwarze – i nás vylekaly některé jeho kroky, diktované i jeho prudkou povahou, stejně jako způsob služby, vedený někdy víc novinářskou praxí než pastýřskou moudrostí. Ale také nikterak nehájíme některé jevy – „zvyky“ v církvi, které zveřejňuje a kritizuje. HÁJÍME CÍRKEV! A proto vás prosíme, rozhodujte odpovědně a uváženě.

Jako předseda Správní rady Diakonie a misie Církve československé husitské vyjadřuji tímto hluboké znepokojení i lítost nad způsobem, jakým byla ve zpravodajství televize Nova ve čtvrtek 24.3.2005 vznesena vážná obvinění na adresu sdružení ENYA a jmenovitě na farářku ses. Evu Mikuleckou.

adresovaná pražské Diecézní radě, Ústřední radě, Církevnímu zastupitelstvu, věřícím a sympatizantům Církve československé husitské Odesilatel: Lukáš Volkman, farář CČSH v Praze 6 – Dejvicích

Dáno v lednu roku Boží milosti 2004 na vědomí členům Církve československé husitské

Rada starších Náboženské obce Církve československé husitské Moskevská 34 Praha 10 – Vršovice Na vědomí: Diecézní rada CČSH Praha Věc: Odpověď Liturgického sněmovního výboru na návrh přijmout „pozdravení pokoje“ jako alternativní prvek do Liturgie Karla Farského.

Současná postmoderní společnost, vyrůstající z fundamentů antické, židovské a křesťanské kultury, má nejméně dva neuralgické body. Tím prvním je otázka potratů, druhým otázka eutanázie. Morální dilema z nich povstávající odráží mnohotvarost lidského života a je zároveň upozorněním, že člověk, na rozdíl od zvířete, svojí vlastní existenci – od samotného počátku až do konce, problematizuje.

My, věřící Náboženské obce Církve československé husitské v Praze Vršovicích, kteří jsme se sešli na Výročním shromáždění, konaném v našem sboru v neděli 6. dubna 2003 za přítomnosti pražského biskupa Karla Bicana, zastoupení Radou starších této Náboženské obce, předkládáme své církvi a příslušným sněmovním orgánům toto usnesení