Kázání 24.9.2023 – Být stále mlád

Jon 3, 10-4,11
Fp 1, 21-30
ev. Mt 20, 1-16

Bryan Johnson si přeje „být stále mlád“, tak zněl začátek jedné agenturní zprávy z tohoto týdne, která upoutala mou pozornost. Uvědomil jsem si, že 1. října to budou neuvěřitelné čtyři roky, kdy nás zastihla zpráva Gott ist tot – bůh je mrtev, přeloženo Karel Gott zemřel. Písnička, už trochu ohraná, „Být stále mlád“, byla stálicí jeho repertoáru až do smrti. Nyní tedy Bryan Johnson má na triku: „Don´t die“ – nezemřít. Na rozdíl od Gotta o tom nezpívá, přesto činí pro své předsevzetí konkrétní kroky. Například, „vstává v půl páté ráno, veškerý svůj denní příjem kalorií sní ještě před jedenáctou hodinou dopoledne a do postele chodí sám v půl deváté večer. Denně pozře více než 100 různých doplňků stravy, své tělo vystavuje paprskům červeného světla a pozice vsedě tráví na elektromagnetickém zařízení k posílení pánevního dna. Americký podnikatel věří, že mu striktní režim pomůže zpomalit proces stárnutí,“ alespoň tak to psali ve zprávách. K tomu ještě experimentuje s krevní plazmou, tu si bral od svého osmnáctiletého syna a vlastní zestárlou nabídnul svému otci – věru obětavý synek! Prý ale od této metody pro nedostatek výsledků upustil, no ještě že tak! Díval jsem se na Bryanovy fotografie, na svých 46 let určitě vypadá dobře, Karel Gott také vypadal v padesáti letech dobře, dokonce tak dobře, že nám ho soudružka učitelka na sexuální výchovu dávala na střední škole za vzor, že takhle by se měl ve svém věku udržovat každý muž. Tehdy jsem to jako testosteronem nadupaný mládenec nechápal, ale dnes, na hraně vlastní padesátky jí rozumím, stejně jako důvodům, proč taková údržba může být pro lecjakého muže náročná. Z fotky jsem pochopil, že si Bryan dočerňuje vlasy, nejspíš tedy už jeho melanocyty nefungují stejně jako u jeho osmnáctiletého syna, byť kštici má na svůj věk stále hustou, což zpětně vrhá pochybnost o úspěšnosti jeho metod, jak ostatně v článku bylo řečeno a nejspíš i Bryanovi je to jasné, že biomarkery typické pro věk (síla, hustota minerálů v kostech, tloušťka vlasů), se sice zlepšují, ale to ještě neukazuje na zpomalení stárnutí žádným významným způsobem. Ve svém systému nemá nic, co by změnilo jeho maximální životnost. Dá se říct, že se dostal na lepší trajektorii stárnutí, ale nelze říct, že proces stárnutí zastavil,“ okomentoval Bryanův životní styl biochemik Charles Brenner, který se věnuje dlouhověkosti. Troufám si odhadnout, že za dalších 30 let, pokud se jich Bryan dožije, bude podobný lidem svého věku přiměřeně úsilí vynakládanému do údržby svého těla. Rozhodně si ho nespleteme s mládencem okolo dvaceti. Profesor Pirk o tom před lety na přednášce u nás v kostele řekl, že rozdíl mezi důchodcem, který do svého zdraví investoval a tím, který na něj kašlal, spočívá v tom, pokud mají oba štěstí a dožijí se stejného věku, že ten první na rozdíl od druhého má vyšší pravděpodobnost, že doběhne tramvaj stojící na zastávce. Zároveň  se ale pro něj zvyšuje nebezpečí, že ho, na rozdíl od toho druhého, co běžet nezvládne, přejede auto, kterému nekontrolovaně vběhne do cesty. Vidíte, k jakým myšlenkám mě dovedl apoštolův text: „život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk.“ Být Bryanem, vyjádřil bych přání, nechat se pohřbít v tričku „don´t die“ a vést svůj pohřební obřad s otevřenou rakví, ať mohou pozůstalí mému životnímu přesvědčení pohlédnout do tváře. Pavel také řeší otázku života a těla, jeho východiska i závěry jsou však od těch Bryanových naprosto odlišné. V žádné části textu o Bryanově touze nezemřít jsem se nedověděl, co ho k takovému jednání vede. Předpokládám, že důvodem je strach ze smrti. Tím, že smysl života je omezen na strach z jeho konce, se smysl samotný ztrácí. Život, říká Pavel, to je pro mne Kristus, smrt potom zisk. Jinak řečeno, smysl životu nedává člověk, ale Bůh. To je východisko víry. Život sám o sobě žádný smysl nemá. Z pohledu biologického je důležitá jeho reprodukce, ta jediná je zárukou jeho prodloužení za horizont času, ale jejím naplněním se smysl samotný vytrácí. Vidíme to na mnoha příkladech v přírodě, kde pářením, oplozením a narozením celé řadě živočišných druhů jeho vlastní existence končí, stává se zbytečnou, život je předaný a pokračuje dál v potomcích, v mláďatech, které opět, stejně jako jejich rodiče kdysi, čekají na svůj reprodukční cyklus. Ve víře se ale na věci díváme z jiné perspektivy, která nás odlišuje od zvířat a jejich pudovosti. Víra hledá smysl života v Bohu, který je jeho dárcem, opatrovníkem, vykupitelem. Život nemá smysl sám ze sebe, ze své podstaty, jeho smysl je přidanou hodnotou, kterou musíme hledat a nalézat. Svatý Augustin to vyjádřil ve slovech: Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě. Smysl života je mimo jeho hranice, mimo jeho rámec. S jedinou výjimkou, a tou je láska. V lásce potkáváme něco, co náš život činí božským, to potvrdí každý, kdo byl alespoň jednou v životě pořádně zamilovaný. Apoštola to vábí na obě strany. Přál by si zemřít, protože to je mu útěchou spočinutí v Bohu, ale přeje si i zůstat naživu pro druhé, které má rád, a kterým chce v lásce sloužit. Nejspíš v této dichotomii je ukrytý klíč ke spokojenému a smysluplnému, ale také radostnému životu. Nevyhledávat smrt jako útěchu či útěk před nepříznivou přítomností, ale zároveň nevnímat ji jako osudový zmar a konec všeho, o co člověk v životě usiloval, a zároveň radovat se ze života jako z jedinečné možnosti, kterou jsme dostali z lásky a pro lásku. Ve srovnání s Bryanem vykazuji řadu rozdílů. Vlasy mi řídnou a šednou, muskulaturu jako on vypracovanou nemám, krev od syna jako lék na dlouhověkost nepřijímám, s výjimkou krve Božího Syna Pána Ježíše Krista.  Tam chodím na transfuze poměrně často. To je můj lék nikoliv na dlouhověkost, ale rovnou na celou věčnost, když se Pánu Bohu zlíbí mě do ní zasadit. Snad se pro krev Božího Syna i nad mým (a Bryanovým popelem) můj Pán postaví a dá nám všem okusit, co to znamená „don´t die forever – neumřít na věky.“ Řekněte někdo, prosím vás, na mém pohřbu, že jsem vám to říkal.

Amen

Kázání o XVII. neděli po svatém Duchu 24. září 2023
v Husově sboru ve Vršovicích