Publikováno 1.5.2010 ¬ 20.32h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Na té staré fotografii z ateliéru mistra Hanuše ve Vysokém nad Jizerou z počátku 20. let minulého století stojí dva mladí muži. Aby bylo zřejmé, že portrétovaní byli v Krkonoších, tvoří pozadí plátno, na kterém je olejovými barvami vyvedena samotná Sněžka se starou poštovnou na vrcholku i kaplí svatého Vavřince. Lanovka v té době ještě samozřejmě chybí. Strmým srázem nakreslené hory se klikatí úzká cestička, o které se dnes můžeme už jenom dohadovat, jestli se po té skutečné cestě na Sněžku tito dva mládenci vůbec někdy vydali. (Celý příspěvek…)
Publikováno 29.4.2010 ¬ 16.50h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Ž 98, 1-3
Jk 1, 16-21
ev. Jk 16, 5-15
Shodou okolností jsem se spolu s některými členy naší náboženské obce při nedávném návratu z komponovaného večera v Prostějově účastnil přednášky z dogmatiky na kurzu pro laické kazatele v Brně. Jeden z mých kolegů v duchovenské službě zasvěcoval posluchače do složitých souvislostí trojičního a christologického dogmatu. (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 22.54h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Ž 33, 5b.6a.1
1Pt 2, 21-25
ev. Jn 10, 11-16
Ježíšova řeč z desáté kapitoly Janova evangelia o dobrém pastýři obsahuje mimo jiných myšlenek také jedinečnou, a troufám si říci i velkolepou manifestaci budoucí jednoty církve. Bývá na to někdy při výkladu této biblické pasáže neprávem zapomínáno. (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 22.21h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Návrh skleněného předělu mezi kolumbáriem a hlavním sálem Husova sboru ve Vršovicích
Způsob provedení
Předěl mezi prostorem kolumbária a kostelem je zamýšlen jako skleněná stěna, která svým tvarem bude kopírovat zakřivení dělící příčky a balkonu. (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 22.17h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Podívejme se, jaké články Základů víry se týkají Stvoření. Předně je to článek 60.: Které jsou stupně zjevení? Odpovědí je že stupně jsou stvoření, Stará smlouva v dějinách Izraele, Nová smlouva v Ježíši Kristu a budoucí zjevení ve slávě. Následuje otázka 62: Co je zjevení ve stvoření, na níž zní odpověď: „Zjevení ve stvoření je zjevení první čili obecné a záleží na tom, že již stvořením chce se Stvořitel darovati svým tvorům k obecenství.“ Částečně se tématu Stvoření dotýká i otázka 63.: Čím je stvořitelský úmysl mařen?, s odpovědí: „…je mařen hříchem, pro nějž prvotní zjevení (rozuměj zjevení ve stvoření) se v člověku nemůže uplatniti.“ (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 22.08h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Přemýšlení o údělu zemřelých s Hansem Urs von Balthasarem aneb Je v pekle ještě místo?
Úvod
Křesťanská víra obsahuje několik úhelných bodů, které nesou a zároveň vymezují celistvou konstrukci stavby tohoto jedinečného náboženského systému. Ve smyslu novozákonním je prvním z úhelných bodů bezesporu Ježíšova otázka učedníkům, která našla své vyjádření v rozhovoru Ježíše s apoštolem Petrem u Cesareje Filipovy: „Za koho mě lidé pokládají a za koho mě pokládáte vy?“ (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 22.05h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
I. Historické vymezení pojmu scholastika a středověk, Poslední Říman Boëtihus jako První Scholastik
Při přemýšlení o myšlenkově dějinném hnutí, které nazýváme scholastika, se nemůžeme vyhnout otázce po tom, která historická epocha jej přesně vymezuje. V tradičním, nicméně však velmi zjednodušeném schématu : starověk, středověk a novověk, scholastika zapadá do období středověku. (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 21.59h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Hospodaření v náboženských obcích je normativně vymezeno Hospodářským řádem. Jeho aktuální platné znění je z 8. a 9. října 2004 ve verzi schválené Církevním zastupitelstvem jako prováděcí předpis k Ústavě Církve československé husitské. Ve své podobě je závazným právním dokumentem, v jehož intencích by měla hospodařit každá náboženská obec v církvi. (Celý příspěvek…)
Publikováno 26.4.2010 ¬ 15.48h. David FrýdlKomentáře nejsou povoleny
Jb 2, 6-10; 42, 1-6
Vážení přátelé,
v diskuzích na téma II. světová válka, holocaust, vyhlazovací tábory, zaznívá opakovaně názor, že svět bude s odchodem posledního z žijících svědků této systematicky řízené vražedné mašinerie jiný. Až se jména jako Osvětim, Majdanek, Treblinka, Dachau, Terezín a další stanou čítankovými pojmy, které sice dál budou vnímavým čtenářům nahánět hrůzu v popisném líčení toho, kolik bolesti je za těmito často poeticky znějícími jmény ukryto, ale bude chybět rozměr osobního kontaktu a svědectví od člověka, kterého vidíte na vlastní oči, tváří v tvář: nikoliv na fotografii, filmovém záznamu, nejenom jako jméno v dějepisné knize, ale živá bytost z masa a kostí, ten, který sedí vedle vás. Až tito lidé mezi námi nebudou jako připomínka toho, kam až je člověk schopen ve svém lidství zajít v dobrém i špatném směru, svět bude jiný. Jaký? Ještě víc zranitelný, ještě víc bezbranný vůči zlu, které v jakékoliv době na sebe může vzít nikoliv abstraktní a neosobní podobu, nýbrž tvář zcela konkrétní, osobní (lidskou i nelidskou) a také dějinnou.
S každým dalším rokem, kterým se časově vzdalujeme od událostí II. světové války narůstá i počet těch, kteří na ně nahlížejí jako na pouhé historické epizody, kterých jsou přeci plné učebnice dějepisu, tak proč jen některým z nich na úkor druhých věnovat zvláštní pozornost? Možná skutečně jednou přijde doba, ve které jména jako Babi Jar, Auschwitz – Birkenau a další budou znít lidem stejně jako nám jméno soutěsky v Řecku Thermopyly, bitva u Salamíny nebo u Kresčaku. (Celý příspěvek…)