Num 21, 4-9 Ef 2, 1-10                                                   ev. Jn 3, 14-21 Dostal jsem na biblické hodině otázku týkající se vzkříšení. Jaké je povahy, co si představit pod tímto pojmem, který se tolikrát v bibli opakuje. Možná právě proto, že v bibli je toho o vzkříšení tolik řečeno, může se nám mnohokrát opakovaný termín stát abstrakcí, něčím, co slyšíme [...]

Iz 40, 21-31 1K 9, 16-23                                                          ev. Mk 1, 29-39 Dnes citovaný oddíl z druhé kapitoly evangelia Markova končí Ježíšovým slovem o tom, že musí jít jinam, nežli zůstávat v Kafarnaum, ještě musí navštívit i okolní městečka, aby i tam kázal, neboť proto vyšel, sděluje evangelista a dodává, že Ježíš šel, kázal v synagogách po celé Galileji a [...]

Jon 3, 1-5.10 1K 7, 29-31                                                         ev. Mk 1, 14-20 V prvních nedělích po svátku Zjevení Páně se zvěst církve soustředí na motiv povolání. Povoláním je myšleno Ježíšovo shromáždění učednického kruhu Dvanácti. Na půdorysu této dávné události zaznamenané v bibli jsme jako věřící křesťané vyzýváni k přemýšlení, do jaké míry se motiv povolání a následného učednictví uplatňuje [...]

1Sm 3, 3b-10.19 1K 6, 12-20                                                ev. J 1, 43-51 Samuel a Natanael – dva muži, o kterých hovoří Bible. První byl jedním z největších proroků Starého zákona, muž, který pomazal Davida za budoucího krále nad Izraelem, ten, který ustanovil Saula za prvního krále, svědek velikých Božích věcí. Natanael je zmíněn právě v tom jediném, dnes čteném [...]

2. Samuelova 7,1–5.11–13 Římanům 16,25–27 ev. Lk 1,26–38 Čas adventu je prosvětlován postupně zapalovanými svícemi na adventním věnci, které nejenom ruší temnotu, jíž jdou navzdory, ale především upomínají věřícího na příchod toho, který sám je původcem a dárcem světla – Ježíše Krista.

Iz 61,1–4.8–11 1Te 5,16–24                                                        ev. Jn 1,6–8.19–28 Podívejme se blížeji na apoštolskou výzvu z 1. listu do Tesaloniky, která je epištolním čtením dnešní neděle. Pavel píše řeckým křesťanům do Tesaloniky. Jejich situace nemohla být nijak zvlášť přívětivá, tvořili výraznou minoritu ve společnosti, která své duchovní přesvědčení získávala ze zcela jiných zdrojů, nežli ze kterých vyvěralo křesťanství.

Iz 40, 1-11 2Pt 3, 8-15a                                      ev. Mt 1, 1-8 Dvacet let uplynulo v tomto týdnu od chvíle, kdy jsem přijal křest. Na první neděli adventní 1. prosince 1991 jsem vyznal Krista ve společenství církve a křtem se tak stal její součástí. Advent je mi proto trvalou připomínkou křestního slibu, připomíná mi mé začátky v církvi.

Ez 34, 11-16. 20-24 Ef 1, 15-23 ev. Mt 25, 31-46 Třetí z řady podobenství 25. kapitoly Matoušova evangelia je zároveň posledním podobenstvím v tomto evangeliu vůbec. Po předcházejících podobenství o deseti družičkách a hřivnách je podobenství o posledním soudu závěrečným manifestem Ježíšových slov v podobenstvích.

Sf 1, 7. 12-18 1 Te 5, 1-11 ev. Mt 25, 14-30 Ježíšova podobenství ani v náznaku nenesou šeď a nezáživnost řady teologických traktátů a pojednání. Jsou plna života, dýchá z nich duch své doby a nesou v sobě obrovskou vnitřní dynamiku. Velmi často jsou podobenství vystavěna na problematické situaci: vzpomeňme na podobenství o nepoctivém správci, na soudce [...]

Am 5, 18-24 1Te 4, 9-18 ev. Mt 25, 1-13 Znovu mě podobenství o deseti družičkách postavilo před onu naléhavou otázku: patřím do první pětice nebo do té druhé. Pět bylo pošetilých a pět rozumných. Kam patřím já? Jsem tím, jehož lampa je v pořádku, naleštěná, plná oleje a zářící, anebo světélko v mojí lampě dohasíná? Krásně [...]