Bar 5, 1-9 Fp 1, 3-11 ev. Lk 3, 1-6 Americký filosof Richard Rorty klade do souvztažnosti dva stěžejní texty euroamerické civilizace zabývající se predikcí budoucnosti: Nový zákon a Komunistický manifest.

Dn 7, 9-10.13-14 Zj 1, 4b-8 ev. Jn 18, 33-37 V církvi se moc nekáže na poslední biblickou Knihu Zjevení, protože v ní „každá legrace končí, a začíná jít do tuhého“, myslí si mnozí, a proto se jí nejenom v církvi, ale i v osobní četbě vyhýbají.

Dn 12 ,1-3 Žd 10, 11-14.19-25 ev. Mk 13, 1-11 Z pestré směsice textů dnešní neděle, z nichž každý by si zasloužil samostatný výklad, vybírám pasáž z listu k Židům, ve kterém navíc budu vykladačsky postupovat odzadu dopředu.

1Kr 17, 10-16 Žd 9, 24-28 ev. Mk 12, 38-44 „Co nám to Ježíš dává za příklad?“ dostal jsem otázku na jedné z nedávných biblických hodin.

Iz 53, 4-12 Žd 5, 1-10 ev. Mk 10, 35-45 Jakub a Jan, synové Zebedeovi, přistoupili k Ježíšovi, čteme u Marka. Utvořili tak s ním společenství v duchu latinského úsloví „tres faciunt collegium“, že tři dělají společnost.

Am 5, 6-7.10-15 Žd 4, 12-16 ev. Mk 10, 17-31 „Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč: proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce,“ tolik citace listu Židům 4. kapitola, 12. verš.

Nu 11, 16.24-24 Jk 5, 13-20 ev. Mk 9, 38-50 „Podej mi vodu – podej mi sůl.“ Dvě nejčastější prosby, které se ozývají u našeho rodinného stolu v čase oběda.

Jr 11, 18-20 Jk 3, 16-4,3.7-8a ev. Mk 9, 30-37 V tomto týdnu jsem se účastnil společného sejití farářů, duchovních a kazatelů husitské církve.

Iz 50, 4-9a Jk 3, 1-12 ev. Mk 8, 27-38 Vyznání u Cesareje Filipovy – opět další kazatelsky exponovaný oddíl, který jsme slyšeli a probírali mnohokrát.

Dt 4, 1-2.6-9 Jk 1, 17-27 ev. Mk 7,1-8.14-15.21-23 Nejstarší z evangelií Markovo líčí pozoruhodnou scénu, ve které se před Ježíšem a jeho učedníky shromažďují farizeové a někteří ze zákoníků z Jeruzaléma, a vedou s ním disputaci o povaze Mojžíšova zákona.