2. Samuelova 7,1–5.11–13
Římanům 16,25–27
ev. Lk 1,26–38

Čas adventu je prosvětlován postupně zapalovanými svícemi na adventním věnci, které nejenom ruší temnotu, jíž jdou navzdory, ale především upomínají věřícího na příchod toho, který sám je původcem a dárcem světla – Ježíše Krista. (Celý příspěvek…)

Iz 61,1–4.8–11
1Te 5,16–24                                                       
ev. Jn 1,6–8.19–28

Podívejme se blížeji na apoštolskou výzvu z 1. listu do Tesaloniky, která je epištolním čtením dnešní neděle. Pavel píše řeckým křesťanům do Tesaloniky. Jejich situace nemohla být nijak zvlášť přívětivá, tvořili výraznou minoritu ve společnosti, která své duchovní přesvědčení získávala ze zcela jiných zdrojů, nežli ze kterých vyvěralo křesťanství. (Celý příspěvek…)

Iz 40, 1-11
2Pt 3, 8-15a                                     
ev. Mt 1, 1-8

Dvacet let uplynulo v tomto týdnu od chvíle, kdy jsem přijal křest. Na první neděli adventní 1. prosince 1991 jsem vyznal Krista ve společenství církve a křtem se tak stal její součástí. Advent je mi proto trvalou připomínkou křestního slibu, připomíná mi mé začátky v církvi. (Celý příspěvek…)

Ez 34, 11-16. 20-24
Ef 1, 15-23
ev. Mt 25, 31-46

Třetí z řady podobenství 25. kapitoly Matoušova evangelia je zároveň posledním podobenstvím v tomto evangeliu vůbec. Po předcházejících podobenství o deseti družičkách a hřivnách je podobenství o posledním soudu závěrečným manifestem Ježíšových slov v podobenstvích. (Celý příspěvek…)

Sf 1, 7. 12-18
1 Te 5, 1-11
ev. Mt 25, 14-30

Ježíšova podobenství ani v náznaku nenesou šeď a nezáživnost řady teologických traktátů a pojednání. Jsou plna života, dýchá z nich duch své doby a nesou v sobě obrovskou vnitřní dynamiku. Velmi často jsou podobenství vystavěna na problematické situaci: vzpomeňme na podobenství o nepoctivém správci, na soudce z podobenství o neodbytné vdově, na syny, kteří se v jednom z podobenství přou o rozdělení majetku, což je i motiv přítomný v tom patrně nejznámějším: o marnotratném synu. (Celý příspěvek…)

Am 5, 18-24
1Te 4, 9-18
ev. Mt 25, 1-13

Znovu mě podobenství o deseti družičkách postavilo před onu naléhavou otázku: patřím do první pětice nebo do té druhé. Pět bylo pošetilých a pět rozumných. Kam patřím já? Jsem tím, jehož lampa je v pořádku, naleštěná, plná oleje a zářící, anebo světélko v mojí lampě dohasíná? Krásně se o tom káže: co je světlem, co je lampou, co je olejem, kdo jsou kupci, ale nic z toho neodpoví na otázku, kde jsem já v tom podobenství. Jak vidím sám sebe na půdorysu Ježíšova podobenství o deseti družičkách. (Celý příspěvek…)