Ex 17, 2-7 Ř 5, 1-8 ev. Jn 4, 1-19 Lekcionář v roce A, tedy letos, ukládá kazatelům výklad Ježíšova setkání se samařskou ženou u Jákobovy studny, které je obsahem téměř celé 4. kapitoly Janova evangelia.

Gn 2, 15-17; 3, 1-7 Ř 5, 12-19 ev. Mt 4, 1-11 Teolog mluví o Bohu. Vypovídá o Něm, říká jaký je, jaký není, co chce a nechce.

Ex  24 ,12-18 2Pt 1, 16-21 ev. Mt 17, 1-9 Událost proměnění Páně uzavírá v době od vánoc do začátku předvelikonoční postní doby kazatelský cyklus, ve kterém si církev všímá událostí, které se odehrály na Ježíši.

Iz 58, 6-12 1K 2, 1-9 ev. Mt 5, 13-20 Biblická slova o soli země v sobě ukrývají úžasnou lingvistickou hříčku, která je však už předem odsouzena ztratit se v překladu.

Iz 8, 23-9, 3 (9, 1-4) 1K 1, 10-18 ev. Mt 4 ,12-23 V kázání minulé neděle jsme se s Ježíšem procházeli, dokonce i tančili, k tomu všemu nás dovedl výklad povolání prvních učedníků v popisu evangelisty Jana;

Iz 49, 3.5-6 1K 1, 1-9 ev. Jn 1, 29-42 Když jde u nás v rodině do tuhého, rozumějte: nejmladší děti vytrvale napínají mou trpělivost, až se příslovečné ucho džbánu utrhne a pohár hněvu přeteče, přichází ke slovu ikonická hláška, vzteky bez sebe vyhrožuji: „No počkej, uvidíš ten tanec!“ Všechny své děti jsem tak častoval, přitom [...]

Iz 42, 1-7 Sk 10, 34-43 ev. Mt 3, 13-17 „baptisatus sum – jsem pokřtěný“ vyryl údajně Luther do svého psacího stolu, ve chvíli, kdy čelil pochybnostem, procházel vnitřními zápasy, bojoval o svou víru. „Jsem pokřtěný – patřím Pánu,“ – přiznání se k Bohu, který se v Ježíši Kristu přiznal ke mně.

Iz 63, 7-9 Žd 2, 10-18 ev. Mt 2, 13-23 Vánoce, tak, jak je slavíme v naší kulturně-společenské oblasti, jsou svátky s výrazným rodinným akcentem. Vstupujeme do nich se svou zkušeností z dětství, vzpomínkami na to, jak jsme je prožívali jako děti i s tím, jak je slavíme  ve věku, kdy už sami jsme rodiči, nebo prarodiči.

Iz 9, 1-6 (2-7) Tt 2, 11-14 ev. Lk 2, 1-14 „a v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda,“ líčí evangelista Lukáš vánoční scenérii a staví tak na hlavu zažitou představu bílých vánoc, o kterých snil v kalifornském Beverly Hills americký skladatel Irving Berlin, vlastním jménem Israel [...]

Iz 7, 10-14 Ř 1, 1-7 ev. Mt 1, 18-25 Na Olšanech jsme si adoptovali hrob. Nemyslím rodina Frýdlova, ta si mým prostřednictvím hrob na tom samém hřbitově pro další využití zakoupila, podle právní terminologie „vykoupila hrobové vybavení“, ale náboženská obec vršovická na Olšanech adoptovala hrob operní pěvkyně Marty Harlasové.