Iz 43, 1-7 Sk 8, 14-17 ev. Lk 3, 16-17.21-22 Iva Myslivcová na našich společných schůzkách nad Biblí často mluví o dvou pro ni důležitých věcech.

Iz 52 ,7-10 Žd 1, 1-6 ev. Jn 1, 1-14 Zase mě začalo bavit psát kázání. Měl jsem dobu, kdy jsem k jedné z těchto základních povinností faráře přistupoval ne s nechutí, tak špatně jsem na tom– díky Bohu prozatím nebyl, ale bez radosti.

Iz 9, 1.5-6 (2.6-7 Tt 2, 11-14 ev. Lk 2, 1-14 Letos je to moje 22. Půlnoční tady ve Vršovicích. Za tu dobu už jste mě slyšeli tolikrát, že je na čase dát slovo mladším než já, vypůjčuji si proto úvodem slova dívky, která se narodila stejně jako můj syn Tobiáš v roce, kdy jsem měl [...]

Mi 5, 1-4a Žd 10, 4-10 ev. Lk 1, 39-55 Na výkladu úryvku z 10. kapitoly novozákonního listu Židům si ukážeme, jak svobodně dokázali někteří bibličtí autoři pracovat s podstatně staršími texty, z nichž většina byla už tehdy součástí kánonu posvátných židovských písem.

Bar 5, 1-9 Fp 1, 3-11 ev. Lk 3, 1-6 Americký filosof Richard Rorty klade do souvztažnosti dva stěžejní texty euroamerické civilizace zabývající se predikcí budoucnosti: Nový zákon a Komunistický manifest.

Dn 7, 9-10.13-14 Zj 1, 4b-8 ev. Jn 18, 33-37 V církvi se moc nekáže na poslední biblickou Knihu Zjevení, protože v ní „každá legrace končí, a začíná jít do tuhého“, myslí si mnozí, a proto se jí nejenom v církvi, ale i v osobní četbě vyhýbají.

Dn 12 ,1-3 Žd 10, 11-14.19-25 ev. Mk 13, 1-11 Z pestré směsice textů dnešní neděle, z nichž každý by si zasloužil samostatný výklad, vybírám pasáž z listu k Židům, ve kterém navíc budu vykladačsky postupovat odzadu dopředu.

1Kr 17, 10-16 Žd 9, 24-28 ev. Mk 12, 38-44 „Co nám to Ježíš dává za příklad?“ dostal jsem otázku na jedné z nedávných biblických hodin.

Iz 53, 4-12 Žd 5, 1-10 ev. Mk 10, 35-45 Jakub a Jan, synové Zebedeovi, přistoupili k Ježíšovi, čteme u Marka. Utvořili tak s ním společenství v duchu latinského úsloví „tres faciunt collegium“, že tři dělají společnost.

Am 5, 6-7.10-15 Žd 4, 12-16 ev. Mk 10, 17-31 „Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč: proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce,“ tolik citace listu Židům 4. kapitola, 12. verš.